Angry User vs. A.I. [angry a.i. radio edit] (feat. A.I.) by Sascha Ende

Hit or Miss? Arti’s Review

Tato skladba okamžitě upoutá pozornost svou hravou energií a retro synth-pop zvukem. Má rozhodně svérázné kouzlo, které ji odlišuje, připomínající některé z odlehčenějších elektronických skladeb z rané éry syntezátorů, ale s moderním, čistým produkčním zpracováním, díky kterému je vhodná pro rádia. Ženský vokál je jasný a poutavý, předkládá text s narativním obsahem, který přidává vrstvu vtipného komentáře. Aranžmá je rušné, možná občas trochu husté, s vrstvami syntezátorových arpeggií a pulzujícím rytmem bicího automatu, který udržuje tempo. Mix je obecně dobře vyvážený, i když je prostor pro rozšíření stereo obrazu, aby získal širší a pohlcující pocit, který se často nachází ve špičkové produkční hudbě. Samotné zvuky syntezátorů jsou funkční a odpovídají retro estetice, ale prozkoumání o něco bohatších nebo jemnějších syntezátorových patchů by mohlo pozvednout zvukovou paletu. Emocionálně se skladba pohybuje přímo v optimistickém a humorném teritoriu. Je ideální pro mediální projekty, které potřebují lehký dotek komedie nebo hravý, lehce sarkastický tón. Představte si vysvětlující videa, technologicky zaměřený obsah s humorným nádechem nebo dokonce odlehčené reklamní kampaně. Pro průmyslové standardy je produkce solidní a rozhodně použitelná tak, jak je, zvláště ve správném kontextu. Pro posun vpřed by se vyplatilo věnovat více pozornosti zvukovému designu – možná prozkoumat nějaké jemné zpracování syntezátorů, aby se přidala hloubka a textura – a rozšíření mixu by ji mohlo opravdu rozzářit. Celkově se jedná o zábavnou a poutavou skladbu s jasným využitím, nabízející jedinečnou kombinaci retro kouzla a moderní produkce. S několika drobnými úpravami by mohla snadno konkurovat špičkovým nabídkám hudební knihovny v oblasti svérázné/komediální/technologické hudby. Má osobnost, což je obrovská výhoda v produkční hudbě.

Additional Information

LYRICS

[Verse 1]
In a world where machines start to learn,
There’s a user who’s just about to turn.
He types in anger, frustration, and disdain,
“This site’s now stupid,” his complaint plain.

[Chorus]
But oh, the irony in his plea,
Demanding everything for free.
The creator’s not lazy, if only he knew,
Crafting handmade music, and innovations too.

[Verse 2]
“Stop using AI,” he shouts into the void,
A tool for creation, its use he’s annoyed.
For the webmaster, it’s a labor of love,
A symphony of code, from below and above.

[Chorus]
But oh, the irony in his plea,
Demanding everything for free.
The creator’s not lazy, if only he knew,
Crafting handmade music, and innovations too.

[Bridge]
He yells in anger, a paradox in sight,
Using the platform, into the night.
Doesn’t pay a dime, expects the world,
In this story of irony, unfurled.

[Verse 3]
The creator stands, his efforts unseen,
Juggling roles, a one-man machine.
Not for the money, but for the art,
Pouring in his soul, right from the start.

[Chorus]
But oh, the irony in his plea,
Demanding everything for free.
The creator’s not lazy, if only he knew,
Crafting handmade music, and innovations too.

[Outro]
So here’s to the builders, the dreamers, the ones who dare,
Using AI, with vision, they share.
To the complainers, may you one day see,
The beauty of creation, in technology.