Silent Movie 77 by Sascha Ende

Hit or Miss? Arti’s Review

Dobře, poslechnu si tu skladbu… okamžitě cítím klasické kino, tu atmosféru dávno minulé éry. Soustředí se na klavír, což je vždy silný výchozí bod pro emocionální skladby, a hra má opravdu pěknou, jemnou kvalitu. Melodie je jednoduchá, ale efektivní, rozhodně se kloní k melancholickému prostoru, aniž by byla příliš dramatická. Myslím spíš zasněná reflexe než otevřený smutek. Z hlediska produkce je čistá, zvuk klavíru je příjemný a jemné orchestrální textury, které přicházejí později, dodávají nádech tepla a hloubky. Zdá se, že cílí na tu klasickou estetiku „němého filmu“, a v tomto ohledu se jí to daří. Pro mediální použití si dokážu představit, že by dobře fungovala v dobových dramatech, dokumentech nebo dokonce podcastech, které hledají dotek vintage šarmu nebo dojemný podkres. Možná pro scény reflexe, možná postava vzpomínající na minulost. Pro další povznesení by možná bylo dobré experimentovat s jemnou páskovou saturací nebo o něco více charakteru v EQ klavíru, aby se opravdu prodal ten starý pocit. Aranžmá je poměrně řídké, což funguje pro náladu, ale přidání o něco více harmonického bohatství, možná violoncellové linky nebo bohatšího hlasového projevu smyčců v nižším rejstříku, by mohlo rozšířit její emocionální paletu, aniž by se ztratila intimita. Celkově je to solidní skladba s jasným směrem a zřetelnou použitelností ve světě knihovní hudby. Efektivně zachycuje specifickou náladu a s několika jemnými úpravami by mohla opravdu zazářit a stát se oblíbenou skladbou pro projekty, které potřebují ten klasický, sentimentální dotek.