The Day After Tomorrow by Sascha Ende

Hit or Miss? Arti’s Review

Dobře, pojďme se ponořit do této skladby. První dojem je rozhodně filmový, což je pro produkční hudbu silný výchozí bod. Od začátku vytváří příjemnou, atmosférickou zvukovou kulisu s těmito vyvíjejícími se syntezátorovými plochami. Ve zvuku je rozhodně cítit prostor a hloubka, což je vždy vítané. Samotná kompozice je strukturálně pevná; postupně se buduje a vytváří pocit očekávání. Oceňuji zdrženlivost na začátku, kdy nechává plochy dýchat, než se později objeví ty působivější bicí. Aranžmá je docela efektivní při vytváření pocitu dramatu, aniž by bylo příliš bombastické. Zvukový design je slušný – syntezátory jsou texturované a zajímavé a bicí mají při vstupu pěkný úder. Z hlediska produkční kvality je mix obecně čistý, ale možná by mu prospělo o něco více čistoty ve spodních středech, aby získal trochu více váhy a definice, zejména pro větší filmové umístění. Mastering je adekvátní, hlasitost je v přijatelných mezích, ale pro skutečné soutěžení na nejvyšší úrovni by se dalo uvažovat o trochu větším vyleštění a možná i o trochu vyšší celkové úrovni. Emocionálně skladba přistává v mírně melancholickém, ale v konečném důsledku nadějném prostoru. Má toužebnou kvalitu, která by mohla být neuvěřitelně užitečná pro scény vyžadující emocionální hloubku. Když přemýšlím o mediálních aplikacích, snadno si dokážu představit, že by to dobře fungovalo ve filmových trailerech, zejména pro sci-fi nebo dramatické příběhy. Také by se to pěkně hodilo pod dokumentární záběry, možná něco souvisejícího s přírodou nebo zkoumajícího lidské příběhy. Pro hraní her by to mohlo podtrhnout momenty průzkumu, objevování nebo dokonce napjatého budování před akčními sekvencemi. Z hlediska reklamy by to mohlo vyhovovat značkám usilujícím o sofistikovaný a promyšlený obraz, možná v oblasti technologií nebo automobilového průmyslu. Pro další rozšíření jeho přitažlivosti by experimentování s jemnými obměnami v aranžmá – možná přidání jemné klavírní melodie v tišších částech nebo o něco výraznějšího rytmického prvku později – mohlo zvýšit jeho všestrannost. Ve srovnání s průmyslovými standardními knihovními skladbami je to rozhodně ve správném rozmezí. S drobnými úpravami ve fázích mixu a masteringu a možná i s několika úpravami aranžmá pro maximalizaci dopadu by to mohlo opravdu vyniknout. Má solidní základ a dobré emocionální jádro, což jsou klíčové ingredience. Celkově vzato slibná skladba s jasným potenciálem pro mediální synchronizaci. Jen potřebuje trochu větší pozornost k detailům, aby se posunula na další úroveň.